Překlad Bible 21. století - Několik osobních poznámek k mediální kritice překladu Bible

Stanovisko České biskupské konference k překladu "Bible. Překlad 21. století“ rozpoutalo v českých vodách jistě nebývalou bouři zájmu o Bibli a její překlady. Vzhledem k tomu, že se v letošním roce očekává vydání dalších dvou kompletních překladů Bible - v červenci Český studijní překlad (KMS) a v listopadu Jeruzalémské bible (Krystal), nepůjde pravděpodobně o poslední debaty o kvalitě překladů, jejich schválení či neschválení tou kterou církví, či o rozdílném zaměření a účelu jednotlivých překladů.

Jde podle mého názoru o průvodní jev růstu počtu překladů, jejichž cíle a překladatelské přístupy se diametrálně liší a vychází z odlišných tradic. Je jistě pochopitelné, že ČBK chtěla vysvětlit katolickým věřícím své stanovisko vycházející z kritérií pro imprimatur, které podle Katolické církve zaručuje správnost překladu z hlediska nauky katolické víry. Ani původní Bible kralická jej samozřejmě „neměla“ a přesto si udržela svou hodnotu po staletí a je možné očekávat, že jej nebudou mít ani některé budoucí překlady (např. ČSP), které vycházejí z čistě protestantského prostředí a mají jiné než liturgické použití. S vydáním kompletního Českého katolického překladu a Jeruzalémské bible je dokonce pravděpodobné, že preference Katolické církve z hlediska schválených překladů budou ještě konkrétnější.
Osobně považuji vyjádření ČBK k překladu B21 za mnohem méně kritické, než jak jej interpretovala ČTK a po ní některá další média. Některé námitky vůči překladu zvláště v podání médií nepovažuji za šťastné, protože mohou neinformovanému čtenáři naznačovat, že snad překladatelé „zapomněli“ nějaké knihy přeložit a opatřit Bibli nezbytnými výkladovými poznámkami, že si myslí, že se jejich překlad udrží jako aktuální alespoň 100 let, nebo že měl překlad B21 ambici o katolické schválení. Jistá uměřenost v kritice nového překladu ze strany ČBK by jistě mohla některým nedorozuměním předejít.

Je třeba ocenit, že ČBK v závěru svého vyjádření uvádí, že „není řečeno, že je katolickým křesťanům čtení a studium jiných překladů zapovězeno, naopak každá kritická konfrontace různých znění s uznaným katolickým překladem jim může být k užitku a prohloubení biblických znalostí.“ Dlouhodobý vliv a kvalitu překladu B21 skutečně prověří až generace čtenářů a vykladačů a některé částečně oprávněné námitky k jazyku či faktické správnosti překladu B21 buďto povedou k její revizi a zkvalitnění nebo úpadku a zapomnění. Bible je živé slovo a je spojena s životem a vývojem církve. Nikdy ji nebylo možné vměstnat do monopolního a majetnického ghetta a stejně tak nikdy nebyla čistě věcí „vysoké kultury a vysokého jazyka“. I samotným pasážím NZ se vytýkala v jejich době literární ubohost a nízký jazyk. A přesto je v nich moudrost nad moudrost. Všem čtenářům nelze než doporučit, aby k překladu B21 přistupovali zdravě kriticky a zkoumali, kde volí jaká řešení a kde balancuje na hraně. Bude to k užitku jak pro osobní duchovní život, tak pro jasnost myšlení a případnou revizi B21.

Velkou část námitek vůči překladu B21je i jeho marketink či reklama. Osobně jsem rád, že projekt změnil název překladu z Nové bible kralické na Bible. Překlad 21. století, a to proto, že se překladatelé od původního záměru revidovat Bibli kralickou během svého projektu odpoutali a B21 je skutečně zcela novým překladem do současné češtiny. Stejně tak nesdílím názor, že ČEP je dnes již jazykově zastaralý. Nemusí být jistě srozumitelný současné post-křesťanské mladé generaci, ale to jistě neznamená, že je třeba Bibli automaticky každých pár let nové generaci „předžvýkat“ nebo ji bulvarizovat. Ambice B21 jsou ale přeci poněkud úctyhodnější.

Vyjádření ČBK že „by bylo vhodnější, aby se jeho (překladu B21) nabízení v sekulárním prostředí vyhnulo reklamním kampaním, jimiž si slouží běžné obchodní organizace.“, ovšem považuji za poněkud problematické. Bible jistě nesmí být propagována nekale a není artiklem běžného druhu, ale v případě, že není její překlad financován „shora“, propagaci potřebuje a je to zcela normální. Projekt B21 navíc nebyl provázen nějakou masivní reklamní kampaní, ale vkusnou slavností k vydání nového překladu v Betlémské kapli a non-stop (dobrovolným) čtením Bible v desítkách českých měst během velikonoc, který sice přitáhl zájem médií, ale těžko je možné jej označit za nekalou reklamní kampaň. Projekt NBK, později B21 byl od počátku neziskový a jeho cílem není osobní obohacení, ale šíření Božího slova. Jako misijní překlad již prokázal svou použitelnost a audio nahrávka NZ podle překladu B21 je unikátním projektem v českém kontextu, který zdarma nabízí lidem Bibli dříve nedostupným způsobem. Celý překladatelský projekt byl navíc nesen finanční podporou  drobných dárců a jednotlivců a nikoli velkými institucemi či církvemi, což považuji za  podivuhodné. Kéž by i jiné překlady měly nebo chtěly mít tuto podporu. V evangelikální prostředí zanedlouho vyjde další kompletní překlad Bible v podobě Českého studijního překladu, který se vydal také cestou podpory zdola od jednotlivých dárců a jsem vděčný, za štědrost kterou se tato menšinová část české církve vyznačuje. Věřím, že i ČSP bude pro významným impulsem pro každodenní život s Bohem a porozumění Písmu u lidí, kteří neovládají její původní jazyky.

Mgr. Jiří Unger
tajemník České evangelikální aliance